Kapitola 2. - Pokoj děsů

11. july 2014 at 16:56 | FuckedMia |  Milující
"Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, chraň mé bližné, chraň i mne. Nedovol aby kdokoli kdykoli komukoli ublížil." Malé kapky letní rosy stékaly v potůčku stesku po pomalu propadajících tvářích. Lícní kosti byli vidět více než kdykoli předtím, ale pořád byla v obličeji zachována dětská nevinná buclatost.

"Bratřičku jsi to ty?", ozval se písklavý hlásek zastrčený hluboko v krku, ale bylo ticho jako na pohřbu, kdy jenom slyšíte bít svoje plačící srdce .

Slyšela hluboký cigaretový dech. Zakašlání. Dupot dlouhých hlemýždích kroků. Hůlka se v rytmu chůze dotýká země. Všechno přestalo fungovat, zmrzlo. Po tvářích padaly kroupy. V safírových očích byla sněhová bouře. Taková, která silou větru kočuje bílé koně ve víru zimy, vloček a necitelného mrazu. Taková, která vás nutí zůstat doma a s hrůzou pozorovat, jak vše mizí pod vrstvou peřiny, co nezahřeje, a zabíjí všechno co se doposud neukrylo.
"Ne, prosím ne!", přeskočil někomu hlas.
"Drž hubu kreténe!"

Sundávání pásku. "Tak kterým koncem dneska? Já jsem pro ten ŽELEZNÝ," pomatený hlas psychopatického blázna, který touží po krvi, zazněl jako kulka, která zabije někoho, koho máte rádi. Velmi nečekaně.
První rána. Druhá rána a zároveň lámání suchého chleba. Třetí rána. Výkřik nasycený bolestí. Čtvrtá rána. Slabé volání o pomoc. Pátá rána. "Už prosím ne!" Šestá a sedmá rána.

Ticho. Smích se začal rozléhat nejprve jako cvakání tužky při důležité písemné práci a rozkvétal do morbidní podoby pachu shnilého červy prolezlého masa. Nedal se přeslechnout.
Hůlka odklapala pryč ve veselém svižném rytmu, bez obrazu by to znělo jako stepové vystoupení. Husy z toho běhali po rukách až na záda té malé drobné holčičky.

Když koncert přestal znít a bylo zase ticho, pomalu otevřela dveře do vedlejší místnosti, ve které panovala tma.
Bosá zastudlá špinavá nožička se líně zvedla od podlahy a došlápla do vroucího červeného vína. Jenom to zatím nevěděla. S leknutím se vrátila zpět do předchozí polohy a rozsvítila slunce dětského pokojíčku.
Pohled na tu hrůzu se snad ani nedal vylíčit. Odrazy souhvězdí, měsíce, meteoritů a komet v těch mořsky modrých, rozbouřených očích vybuchly. Na dřevěné hrubě opracované podlaze leželo tělo v dezolátním stavu bez možnosti návratu ke štěstí. Kaluž kečupu kolem obličeje, na kterém nebylo poznat jestli je to člověk nebo chobotnice, odrážela sluneční paprsky na potrhanou košili a odkrývala tak obrovské sítě tmavých kruhů na chudém tělíčku chlapce.
Zhroutila se na zem rychleji než vlna tsunami strhne plážový dům. Srdce jí stahovala neviditelná ruka a mačkala ho až to bolelo. Studánky už byli vyschlé, tak alespoň pálily. Pravou rukou si nevědomě strhávala záděru na levém palci.

..........

"Co tu kurva děláš ty krávo?" Do pokoje vstoupila nejdříve silná vůně channelu a až poté původkyně tohoto hlasu.
"Já…nic…to všechno udělal ON!" začala holčička usopleně potichu a kňouravě vysvětlovat.
"Kdo ON?!"
"Otec," ozvala se slabá odpověď.
"Jak se opovažuješ lhát mi do obličeje? Kdo si myslíš že seš? Prezident týhle zasraný republiky? Zahraniční politik? Ministr dopravy? I tihle lidé lžou míň než ty! Utři si holuby, bože co sem to zplodila, takovýhle vychování. Je mrtvej? Jak si ho zabila? No dělej řekni mi to! Ten svinčík si teda uklidíš a rychle! Ještě nám sem nalezou krysi!"
"Ale...já.."

"Drž hubu, do zítřka tu nic nebude! Když uděláš bordel tak si ho taky musíš uklidit. Chceš být dobrá hospodyně? Tak se snaž!"
 


Comments

1 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | Email | Web | 12. july 2014 at 1:07 | React

Tvoje povídka mě asi brzy rozbrečí nebo z ní spáchám sebevraždu, ale miluju ji!

2 fuckedmia fuckedmia | Web | 12. july 2014 at 7:03 | React

[1]: To nedělej, byla by tě škoda. Ale ta část s milováním se mi líbí ;). Tahle povídka je moje srdcová, ale nemohu ji psát jinak než pesimisticky.

3 Sodomagor. Sodomagor. | Web | 12. july 2014 at 12:58 | React

Ježiš, tak jsem se těšila na další díl, konečně jsem se dočkala :). Super, krásně napsáno, jsi skvělá.

A moc hezký design :).

4 Wiky Dream Wiky Dream | Web | 14. july 2014 at 10:48 | React

je to vážně krutá.. brutální povídka, ale zaujala mě..
Navíc se umíš vážně hodně dobře vyjadřovat.. Je to plné různých přirovnáních a je to pěkně vylíčené a to se mi líbí.. Není to žádný nudný text jako třeba u mě :-)

5 FuckedMia FuckedMia | Web | 16. july 2014 at 13:56 | React

[4]: Tvoje texty teda nudné nejsou ani za mák ;) Je krutá, ale bohužel takovéhle věci se dějí :/

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement